Po příjemném posezení s bývalými kolegy jsem se vracel domů noční tramvají. Příběh, který se mi v tramvaji odehrával před očima či lépe řečeno ušima, stojí za zaznamenání. V tramvaji samotné příjemně hřálo topení. Venku mrzlo, až praštělo. Na sedadle přes uličku seděl mladík. Sympatický avšak ve stavu, který měl do střízlivosti daleko. U ucha telefon a probíhala konverzace, z níž jsem mohl zaznamenat pouze jednu stranu:
"... a kde teda si káámo?"
"... jak nevíš? Tak najdi nějakou zastávku."
"... to je jedno, že to tam neznáš, já to taky neznám. Káámo, ja jsem se probudil na konečný a tramvaják mě vyhodil na mráz. Sídliště Řepy, káámo, konec světa."
"... no a na jaký jsi teda zastávce? ... co že? jaká dálnice?"
"... prostě najdi ňákou zastávku a řekni mi, kde seš a já pro tebe dojedu, kámo"
"... káámo ... slyšíš mě? kááámo !?"
Sbírá telefon, který mu upadl na zem a snaží se vytočit číslo, ale trvá mu to.
"... kámo .. si tam?"
"... no to teda je mráz kure*skej, snad 20 stupňů. Si dej ruce do kapes, kámo."
"... a zvládněš to? no to mi neřikej, že by te mohla rozložit jedna pražská zima, káámo, dej siruce do kapes, káámo"
"... kámo ? si oukej káámo?"
"... káámo ... tak najdi ňákou zastávku a přečti mi, kde seš."
"... no a nemáš na telefonu gepesku? ... nemáš si kupovat takový šmejdy, káámo"
"... jo? a jaká je to teda zastávka?"
"... no mě už neni zima, já sem v tramvaji, ale venku mrzne, kaamo, asi dvacet"
"... hej .. kámo ... slyšíš mě? ... slyšíš mě?
nějakou dobu mlčí, snaží se vytočit číslo .... dlouho se mu nedaří se dovolat
"... hej kámo si oukej? ...kámo "
"... já jsem v tramvaji, dojedu na Lazarskou, tam přesednu a pojedu na hlavák a pak vlakem domu, káámo"
"... no a v jakým čísle jedeš? ... "
vstává a rozhlíží se po vývěskách rozhlíží se a pak s ptá
".. prosimvas, co je tohle za tramvaj?"
"... já taky jedu 58 tak to jedeš dobře káámo"
uklidněn končí hovor a usedá a v zápětí usíná a tramvaj dojíždí na Lazarskou
mladík spokojeně spí ...
tramvaj dlouho stojí a čeká na rozjezd
mladík se probere .. a znovu bere telefon
"... no jo to už jsi na Andělu. Tak seď v tramvaji a dojeď na Lazarskou a pak už domu trefíš."
"... jo já jsem taky rád, že sem zase v civilizaci, sídliště řepy, taková prdel světa káámo a tramvaják mě tam vykop na konečný"
najednou se zarazí z rozhlédne
"prosimvás, co je tohle za zastávku"
dozvídá se, že Lazarská, vystřelí z tramvaje a jde hledat přestup
...
...
"... káámo to je kosa co?"
pronáší zase do telefonu, když najde svůj přestup a znovu se vrací do naší tramvaje a usedá
"... co rodina? na rodinu se vyprdni... co by mohli mít za řeči? prostě jsme slavili Vendovo mimino ..."
"... káámo .. a jsem na Václaváku, prádička, za chvilku sedím ve vlaku a za 20 minut jsem doma"
Tak snad našel ten správný vlak a jeho kamarád trefil domů Podle zpráv minulou noc nikdo v Praze nezmrzl. Zato Vendovo mimino bude zdravý jak řípa.
