Dnes zde hodlám obnažit své nejniternější já. Moji posedlost zásuvkami. Když přijdu do místnosti, většinou si sedám na místo, kde je zásuvka (pokud takové je). Baterie v notebooku totiž až nepříjemně často potřebuje přiživit. V česku to není problém. Občas ale člověk vyrazí za hranice všedních dnů a pak ... pak je to oříšek. Pak třeba zásuvek jsou celé dlouhé řady, jenže samičky jsou nekompatibilní se samečky. Prostě jiné druhy.
A že jich je na Zemi, těch druhů.
Existují určité fígle, jak i na první pohled trochu druhy spářit. Například Britská robustní zásuvka vs. česká decentní zástrčka. Hlavní kolíky mají téměř shodnou rozteč JENŽE. Britská odrůda má navíc ještě jeden nevodivý kolík uprostřed. Tento nevodivý kolík proráží ostatním cestu. Mechanismus uvnitř zásuvky využívá kolík k odstranění blokace postupu hlavních kolíků. Proto je i bez adaptéru (na vlastní nebezpečí, samozřejmě) centrální britský kolík simulovat jako například srolovaným zmačknutým papírkem.
Budiž voláno 3x aleluja hosana. Objevil se totiž na nebi zásuvkářský zázrak. Již je konec nechtěným fíglům a síla elektřiny může proudit do našich strojů bez překážek kdekoli na sféře pozemské.
Hle vizte geniální to přístroj...
